Na konci minulého týdne přijalo Nejvyšší státní zastupitelství trestní oznámení,  které detailně popisuje zmanipulovaný a účelově napsaný znalecký posudek, jehož autorem je  profesor Vladimír Smejkal. Posudek měl legalizovat postup náměstka Šišky při zadání miliardového kontraktu na kontrolu podvodů při vyplácení sociálních dávek firmě IBM bez otevřeného výběrového řízení. Jedná se o jednu z veřejných zakázek, u nichž mohlo mít ministerstvo práce výrazný zájem na tom, aby nebyla prošetřována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Vše získalo rozměr absurdní komedie ve chvíli, kdy si tento úřad vzal znalce Smejkala na pomoc při vyšetřování souběžné kauzy informačního systému na samotnou výplatu dávek. Tu přitom zmanipulovali stejní lidé ze stejného ministerstva.

Aktualizováno: tento článek byl předmětem žaloby na ochranu osobnosti Vladimíra Smejkala. Soud žalobu zamítl a kritiku seznal za přiměřenou a oprávněnou. Podrobně zde.

Smejkalův posudek pro Šišku a IBM

Přesně před rokem zpracoval znalec Smejkal posudek (dokument najdete pod článkem), který si u něj objednalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Náměstku Šiškovi posudek posloužil jako alibi k přípravě miliardového kontraktu s českou pobočkou IBM bez výběrového řízení. Uzavřít s ní smlouvu však nestihl. Celou kauzu totiž začal prošetřovat soutěžní úřad, který reagoval na stížnost Sdružení INDOC a firmy SAS Institute. I díky tomuto šetření jsme se k posudku dostali, samotné ministerstvo ho totiž zatajilo a odmítlo zpřístupnit.

Posudek byl od samého počátku koncipován jako účelový s jediným cílem: podpořit postup zadavatele veřejné zakázky, který se předem bez výběrového řízení rozhodl pro firmu IBM. Vykazuje řadu vad a nedostatků, jeho závěry jsou neobjektivní a nevěrohodné. Posudek vychází z nedostatečných podkladů, nekvalitního průzkumu trhu a z nesprávné interpretace prokazatelných skutečností. Je z něj patrný tendenční přístup znalce, který se snaží vzbudit dojem, že řešení IBM je technicky unikátní, a tedy jediné možné. Znalec se při zpracování posudku naopak záměrně vyhnul klíčové otázce, jaká další řešení ostatních dodavatelů, vyhovují požadavkům zadavatele. Místo toho se bezvýhradně zaměřil na jediné řešení společnosti IBM. V jeho případě provedl podrobné posouzení a srovnání se specifikací zadavatele, v případě ostatních dodavatelů pracoval pouze s rámcovými informacemi z veřejně dostupných zdrojů (jinými slovy letmo nahlédl na jejich webové stránky).

Stejného znalce si najal i soutěžní úřad

Znalce Smejkala však z naprosto nepochopitelných důvodů pověřil vypracováním posudku i soutěžní úřad. A to v zakázce informačního systému na výplatu sociálních dávek. Chtějí od něj vědět, zda stejný zadavatel a stejní zodpovědní lidé náhodou nechybovali, když koupili napřímo od dodavatelů Fujitsu Technology Solution/Vítkovice IT komplexní informační systém bez jakéhokoliv výběrového řízení. Úředníci Jan Lízal a Martin Ondráček (na soutěžním úřadě mají na starosti vyšetřování této kauzy) tak v mžiku udělali z kozla zahradníka. Vzápětí si na jmenování znalce stěžovaly u soutěžního úřadu obě firmy, jež s naší podporou o vyšetření zakázky usilují – Student Agency i OK System. Úředníci však vznesené námitky bagatelizují a odvolat Smejkala z podezřelého angažmá nehodlají. JUDr. Eva Kubišová, místopředsedkyně ÚOHS k tomu uvedla:

K dnešnímu dni Úřad od znalce prof. Ing. Vladimíra Smejkala, CSc. LL.M. neobdržel sdělení, že nastaly skutečnosti, které by skýtaly pochybnost o nepodjatosti znalce vůči Úřadu, účastníkům řízení, resp. vůči projednávané věci.

Úřad nepovažuje skutečnost, že znalec v minulosti vypracoval pro zadavatele znalecký posudek týkající se posouzení postupu zadavatele v odlišné věci, než ve věci, ve které byl Úřadem ustanoven ke zpracování znaleckého posudku, za důkaz podjatosti znalce v šetřené věci.

Úřad námitku podjatosti znalce přezkoumal a zjistil, že nejsou dány důvodné předpoklady podjatosti.

Z přístupu soutěžního úřadu běhá mráz po zádech. Omylem jmenují podjatého znalce, pak ignorují objektivní námitky účastníků řízení a nakonec se uchýlí k bohorovnému nicnedělání s tím, že se znalec má udat sám. Přes všechny vznesené námitky tedy soutěžní úřad se Smejkalem spolupracuje nadále. Rozhodl se však, že povolá znalce dalšího, v pořadí druhého.

Druhý znalec Vladimír Vlachovský

I ten má komplikovanou pozici. Pracuje totiž v poradenské firmě Deloitte a podílí se na jejích službách v oblasti řízení ICT služeb. ÚOHS ho nyní postavil do nezáviděníhodné role. Nebude-li z výše uvedených důvodů přihlíženo ke Smejkalovi, bude právě Vlachovského posudek jazýčkem na váhách, který definitivně rozhodne o tom, zda MPSV zadávalo zakázky nesprávně. Na takový výsledek by ovšem doplatila celá řada firem, se kterými by Deloitte rádo dělalo byznys. Přinejmenším je to Microsoft, jehož smlouvu ministerstvo zneužilo. Stejně tak Fujitsu Technology Solutions, Vítkovice IT a mnoho dalších subdodavatelů z ICT branže, kteří se na miliardové zakázce systému pro výplatu dávek podíleli.

V žádném případě nechci znalce Vlachovského předem odsuzovat. Zcela nezávislým znalcem však není a dobře placené zaměstnání v prestižní americké firmě Deloitte bude pravděpodobně jeho hlavním zdrojem obživy. Již v roce 2010 se za svou firmu podílel na projektu pro pražský magistrát. Sepsal stanovisko k ekonomickému a technickému posouzení projektového záměru zakázky (dokument pod článkem), které Pavel Bém, Rudolf Blažek, Milan Richter a další lidé, v té době zodpovědní za chod hlavního města, použili jako jeden z podkladů k obejití veřejné soutěže. Ekonomický systém za půl miliardy korun tak koupili od firmy Gordic napřímo. Tehdy soutěžní úřad nezaváhal a zahájil šetření z moci úřední. Výsledkem bylo rozhodnutí konstatující brutální porušení zákona o veřejných zakázkách a pokuta 5 milionů korun pro město! I když rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, není zrovna dobrou vizitkou pro někoho, kdo má dnes garantovat odbornost rozhodnutí nezávislého soutěžního úřadu v kauze, která se týká obcházení zákona o veřejných zakázkách.

Nelze přehlížet ani další historické „úspěchy“ firmy Deloitte ve veřejném sektoru. Pomáhali státu např. i s kritizovaným výběrovým řízením na dodavatele mýtného systému. Tím se nakonec stala firma Kapsch poté, co byli všichni ostatní účastníci vyloučeni. Významně rozšířili poskytování poradenských služeb Dopravnímu podniku hl. m. Prahy v době, kdy jej vedl ředitel Martin Dvořák, jež dodnes úspěšně nevyvrátil podezření z tunelování veřejných zakázek a vyvádění nemalých finančních prostředků do netransparentních struktur v daňových rájích. Některá ministerstva dokonce obdržela pokutu za to, že rozdělovala zakázky na menší, aby firma Deloitte nemusela soutěžit s konkurenty. Deloitte byla také žalována Krajskou zdravotní, a to kvůli údajným chybám a zavádějícím výsledkům auditu. O firmu se svého času zajímala protikorupční policie, která podle médií zkoumala, zda existuje tajný fond určený na uplácení státních zaměstnanců při zadávání veřejných zakázek. Deloitte nedlouho poté prošla personálním zemětřesením. „S některými zaměstnanci jsme uzavřeli dohodu o ukončení pracovního poměru. Konkrétní počet zaměstnanců, kteří takto odcházejí, je vnitřní záležitostí firmy„, řekl pro Lidové noviny tehdejší vedoucí partner Michal Petrman. Situaci nakonec komentoval i Josef Kotrba (manžel exministryně Petry Buzkové – ČSSD), který dodnes Deloitte vede: „Nejdůležitější hrozbou ale bylo, že na tomto poli ztratíme důvěryhodnost, že budeme přetřásáni.„

Jak vidno, důvěryhodnost firma Deloitte nakonec neztratila. Minimálně u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který jejímu znalci umožnil, aby podstatným způsobem ovlivnil rozhodnutí o korupci na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Držme mu tedy palce, snad se ukáže v lepším světle, než se Deloitte dařilo doposud.

Dokumenty:

Znalecký posudek profesora Smejkala (zakázka MPSV pro IBM)
Stížnost Student Agency proti jmenování znalce Smejkala (zakázka MPSV pro Fujitsu)
ÚOHS nepovažuje znalce Smejkala za podjatého (zakázka MPSV pro Fujitsu)
Vlachovský (Deloitte) ekonomické a technické posouzení JES