Přeskočit na obsah

Po delší době něco ze stavebnictví. ÚOHS zrušil výběr zhotovitele pro „Dům seniorů Bohnice“. Vítěz nesplnil technické požadavky

Obdivné komentáře na adresu soutěžního úřadu nepatří k obvyklým příspěvkům na tomto webu. Proto jsem rád, že je důvod pro výjimku. ÚOHS zkoumal na návrh našeho klienta HOCHTIEF CZ a.s. zakázku na výstavbu Domu seniorů Bohnice. Návrhu vyhověl, což nám přirozeně udělalo radost. Ale přinejmenším stejně nás potěšil věcný přístup úřadu. Přezkoumal, zda vybraný dodavatel splnil technické podmínky, a podle toho rozhodl. Žádné kličky ani formality. Příběh vypadá následovně.

Veřejnou zakázku „Stavba č. 42872 Dům seniorů Bohnice, etapa 0001 a 0002; zhotovitel“ s předpokládanou hodnotou 240 mil. Kč vyhlásilo Hlavní město Praha. Podmínkou pro uzavření smlouvy byla mimo jiné povinnost doložit předepsané technické vlastností nabídnutých hliníkových dveří. Vybraným dodavatelem se stal KONSIT a.s., součástí oznámení o výběru byla informace o certifikátu, jímž vítěz osvědčil parametry dveří. Zmíněný certifikát ovšem neprokazoval stanovenou odolnost dveří proti zatížení větrem. Podali jsme námitky proti výběru, které zadavatel uznal. Doplnil k oznámení o výběru další certifikát, údajně ten správný, a výběr vítěze ponechal v platnosti. Záhy jsme zjistili, že druhý certifikát se zřejmě týká jiných dveří než byly předepsány v projektu. Opakované námitky proti výběru již zadavatel odmítl s tím, že všechny technické parametry dveří byly prokázány. Nezbylo tedy než se obrátit na soutěžní úřad. Návrh směřoval proti nesplnění technických požadavků na předmět plnění a proti kvalifikaci vybraného dodavatele. Úřad se primárně věnoval „technické“ části návrhu. Nejprve připustil, že zadavatel může stanovit zadávací podmínky, které odrážejí jeho požadavky, ovšem musí důsledně vyžadovat jejich dodržení.

Stanoví-li si tedy zadavatel v rámci zadávacích podmínek jako podmínku pro uzavření smlouvy to, že mu před jejím uzavřením bude ze strany vybraného dodavatele předložen určitý doklad prokazující určité skutečnosti, pak musí následně na předložení relevantního dokladu trvat, přičemž není dán žádný prostor pro to, aby od dodržení této podmínky ustoupil. Současně platí, že pokud zadavatel k vyžadování dokladu s předepsaným obsahem přistoupí, nemůže pak „slepě“ přijmout jakýkoliv doklad, který formálně jeho požadavek splňuje, nýbrž je povinen prověřit i obsahovou stránku předloženého dokladu a závěr ohledně dostatečnosti daného dokladu učinit právě s ohledem na jeho obsah. (odst. 85 rozhodnutí)

Úřad následně zkoumal doložený certifikát. Došel k názoru, že není jasné, proč jej zadavatel nakonec uznal, když o něm měl při posouzení nabídek evidentně pochybnosti, které vítěz přesvědčivě nevyvrátil. Ohledně obsahu certifikátu se úřad obrátil s žádostí o vyjasnění přímo na vystavitele Institut pro testování a certifikaci, který sdělil, že certifikát byl vystaven pro jiný výrobek. Na základě toho úřad věc bez jakýchkoli myšlenkových přemetů uzavřel – vybraný dodavatel nesplnil podmínky pro uzavření smlouvy a rozhodnutí o výběru dodavatele se proto ruší. Tady je celý text rozhodnutí.

Kdo se běžně nepohybuje ve světě veřejných zakázek, nemusí chápat, proč dělám kolem zdánlivě obyčejného rozhodnutí takový rozruch. Protože tu jsou přinejmenším dva pozitivní momenty. Za prvé, úřad se především věnoval dodržení požadavků na předmět plnění, přestože jsme namítali taky ztrátu kvalifikace vybraného dodavatele, což je problematika úřadu bližší. O ledačems si učinil vlastní představu, kde měl pochyby, opatřil si odborné vyjádření a zohlednil jej při rozhodování. Na zkoumání kvalifikace už ani nedošlo. Za druhé, úřad nepřistoupil na argumentační kličkování zadavatele během soutěže a správního řízení. Zadavatel, zřejmě v úporné snaze udržet vítěze ve hře, nejprve odkazoval na jeden certifikát, pak na jiný, a nakonec v zoufalství přišel s úsměvným argumentem, že sporné dveře jsou v zadním traktu a skoro nikdo jimi nebude chodit, takže na jejich vlastnostech zase tak nezáleží. Úřad však držel čistou linii – stanovil sis podmínky, v pořádku, ale musíš trvat na jejich splnění.

K argumentu zadavatele, že vnější hliníkové dveře budou v rámci předmětu plnění dodány pouze ve dvou kusech, přičemž navíc jde o dveře „podružné“, Úřad uvádí, že tato skutečnost nemůže hrát žádnou roli, neboť dodržení zadávacích podmínek zákon předpokládá zcela bez výjimek, tedy i bez ohledu na množství či význam toho, na co daná zadávací podmínka směřuje. Otázka, zda bylo vhodné a potřebné vztáhnout požadavky zakotvené v čl. 19.4. zadávací dokumentace a jejich prokazování skutečně na všechny hliníkové dveře, včetně těchto dle tvrzení zadavatele „podružných“, byla na místě k řešení při přípravě formulace zadávacích podmínek, za něž, jak již bylo uvedeno, má plnou odpovědnost zadavatel. (odst. 118 rozhodnutí)

Pochvaly určené soutěžnímu úřadu od nás opravdu nečtete často. Přál bych si, aby důvodů pro podobné výjimky přibývalo. Veřejnému zadávaní by moc prospělo, kdyby se zde „oslavovaný“ přístup ÚOHS stal standardem. Dozor nad zakázkami by byl předvídatelnější a všichni zúčastnění by museli počítat s tím, že se bude skutečně zjišťovat, zda jednali korektně, a že podle toho budou vypadat vydaná rozhodnutí.

Přihlaste se k odběru článků. Jednou za čas pošleme výběr těch nejzajímavějších.

sdílejte článek
Martin Kovařík

Martin Kovařík

Partnerem INDOC od roku 2002, ve veřejných zakázkách od roku 1997. Praxi zahájil ve státní správě, kde přezkoumával postupy zadavatelů veřejných zakázek. Také díky tomu se specializuje především na zadávací proces a obranu proti nepravostem ze strany zadavatelů. Krok za krokem provádí klienty úskalími jednotlivých tendrů tak, aby jejich nabídky měly co největší šanci na úspěch. Jeho doménou je argumentace, zejména tam, kde je nutné obhájit pozici klienta v zadávacím řízení. Absolvoval Stavební fakultu ČVUT v Praze.