Zkraje prázdnin vyhlásila Česká pošta dvě obří zakázky na telekomunikační služby. Jde v nich o téměř čtyři tisíce datových linek, propojujících jednotlivé pošty s centrálou. Polovina přípojek bude nových, zbývající již řadu let poskytuje Telefónica. Soutěží se však jenom na oko. Podmínky jsou nastaveny tak, že jiný operátor není schopen zakázku realizovat. Pošta totiž požaduje vybudovat a zprovoznit linky do 30 dnů, a navíc všechny od jediného dodavatele.

Technické kapacity žádného z operátorů neumožňují vybudovat jednotky tisíc kusů přípojek za měsíc či za jinou podobně nereálnou lhůtu. Pošta sice zmiňuje, že nebude chtít více než dvě stě přípojek měsíčně, avšak nejde o závaznou podmínku. V zadání je tento limit označený za pouhý předpoklad, který navíc zcela chybí v textu rámcové smlouvy. Na dotazy k nesmyslně krátkým lhůtám odpovídá zadavatel neurčitým ujištěním v tom smyslu, že dodací lhůta bude vždy stanovena s ohledem na reálnou časovou možnost realizace. Jenže i tuto podmínku odmítá zapracovat do textu rámcové smlouvy. Dodavatelé se na nic z toho nemohou závazně spolehnout a nezbývá jim, než počítat s neúnosně krátkými termíny.

Pošta nebere v potaz ani to, že lhůty vybudování nových připojení zahrnují celou řadu úkonů a činností, které samy o sobě trvají déle než 30 dnů. Operátoři je přitom ani při vynaložení veškerého úsilí objektivně nemohou ovlivnit. Jde především o schvalování stavebními úřady, která navíc nezřídka neprobíhají v závazných lhůtách. I samotná technická realizace přípojek není v takovém množství schůdná. Zadavatel v podmínkách soutěží nezohledňuje ani další objektivní okolnostmi, například stavební uzávěry nebo vliv počasí. Současně však preferuje, aby byly přípojky realizovány pevným vedením, které se v podobě optických nebo metalických kabelů musí ukládat do výkopů v zemi, často pod chodníky, veřejné komunikace nebo zeleň. I to je ve lhůtě 30 dnů nemožné.

Za nedodržení šibeniční lhůty pro vybudování přípojek hrozí dodavateli finanční sankce, a to v mimořádné výši.

Vše nahrává stávajícímu operátorovi

Tím vším je zvýhodněn stávající dodavatel, který poště telekomunikační služby již poskytuje a disponuje v jednotlivých lokalitách vybudovanou infrastrukturou. Je jím operátor s významnou tržní silou Telefónica Czech Republic. Pošta sice tvrdí, že nyní neodebírá služby, které jsou předmětem dotyčných veřejných zakázek, avšak to je pravda jen zčásti. Všechny existující přípojky provozuje nějakým způsobem společnost Telefónica. Možná zadavateli poskytuje nízkokapacitní datovou konektivitu, nicméně její kabel na místo požadovaného připojení vede. Změna na výrazně kapacitnější IP VPN je sice poměrně významná, přesto má Telefónica zásadní náskok, který Česká pošta svým tvrzením dost hloupě popírá.

Pošta se vyhnula amatérským chybám. Její soutěže neobsahují omezující kvalifikační kritéria či nevhodně nastavené hodnocení. Poptala však enormní rozsah přípojek a současně nastavila drastické podmínky jejich realizace. To bohatě stačí na téměř absolutní omezení hospodářské soutěže.

Pošta v tendrech neupravuje ani možnost předchozího technického šetření, v jehož průběhu by si dodavatelé mohli místa plnění veřejných zakázek prověřit a připravit se na následnou realizaci. Jako kdyby vůbec neočekávala, že nabídky podá někdo jiný než stávající dodavatel, který informace o místech plnění pochopitelně má. Není tedy zřejmé, jakým způsobem se dodavatelé mají k realizaci zakázek postavit. Podoba jejich zadání spíše nahrává úvaze, že pošta ani nepočítá s jejich přidělením komukoliv jinému než Telefónice.

Rámcová smlouva s jediným dodavatelem

Velmi nestandardní a pro takto rozsáhlé zakázky až nevhodný je i záměr pošty přidělit rámcové smlouvy jedinému operátorovi. Vyvstává otázka, jaký účel vlastně použití institutu rámcových smluv má. Prakticky bude totiž plnění realizováno jedním dodavatelem po celou dobu trvání kontraktu, a to pro všechny telekomunikační přípojky naráz. Podle vyjádření pošty budou totiž objednávky na dílčí přípojky uzavírány na dobu od začátku až do konce platnosti rámcové smlouvy. Takový způsob plnění zakázky svým charakterem odpovídá spíše smlouvě standardní, nikoliv rámcové.

Je přitom evidentní, že mnohem lepší nabídkové ceny a celkové efektivity veřejné zakázky by zadavatel dosáhl rámcovou smlouvou s více účastníky. Pochopitelně s vhodnou granularitou požadovaného plnění. Každý dodavatel by mohl nabídnout linky, jejichž zřízení je schopen poskytnout. Došlo by tak ke skutečnému působení konkurence. Zakázka by navíc mohla být realizována souběžně více dodavateli. Nadto by zadavatel mohl získat úsporu i v dalších obdobích, neboť při působení více operátorů by se dal očekávat jejich zájem na průběžném získávání prováděcích zakázek na úkor ostatních.

Pošta tyto výhody ústy Mgr. Pavla Doláka, ředitele sekce řízení nákupu, popírá.

„Zadavatel není přesvědčen o tom, že uzavřením rámcové smlouvy s jedním dodavatelem dosáhne méně výhodných podmínek, než kdyby uzavřel rámcovou smlouvu s více dodavateli.

Samozřejmě lze v případě rámcové smlouvy uzavřené s více dodavateli argumentovat, že by bylo možné v rámci jednacích řízení z důvodů „konkurence“ dosáhnout výhodnějších cen, což však nelze nijak prokázat.

Pokud bude rámcová smlouva uzavřena s jedním dodavatelem, tak bude v tomto případě způsob uzavírání prováděcích smluv pro zadavatele efektivnější, flexibilnější a časově méně náročný.“

Jinými slovy, pošta říká, že více dodavatelů kontrahovat nebude, jelikož úspora není prokazatelná, a že před získáním levnější ceny upřednostní své pohodlí a časovou úsporu při vypisování jednotlivých objednávek. Slovo konkurence je pro šéfa nákupu pošty dokonce natolik exotické, že jej musel dát do uvozovek. Doufám, že si toto přečtou především lidé, kteří by chtěli České poště napomáhat v její neutuchající ambici stát se univerzálním dodavatelem telekomunikačních a ICT služeb pro veřejný sektor. Tyto snahy projevuje management České pošty několik let. A úředníci ministerstva vnitra jí v tom zdatně napomáhají. Naštěstí teď Česká pošta všem ukázala, jak si představuje nakládání s kontrakty, které by jí samotné přistály na stole bez řádných výběrových řízení.

Česká pošta s více operátory pracovat umí

Česká pošta přitom má znalosti a zkušenosti z provozování rozsáhlých telekomunikačních sítí prostřednictvím více operátorů. Sama dokonce pro ústřední orgány státní správy provozuje systém CMS, jehož základní funkcí je vytvářet a podporovat prostředí více operátorů. Za provozování tohoto systému dokonce Česká pošta vybírá od dodavatelů poplatky, a to v nemalé výši dvou miliónů korun za každý rok. V současné době jsou v systému CMS zapojeni takřka všichni významní operátoři: GTS Czech, Telefónica Czech Republic, ČD Telematika, České radiokomunikace, T-Systems Czech Republic, Dial Telecom a Havel internet. S ohledem na vývoj v zakázce KIVS se dá očekávat, že jejich počet bude nadále stoupat.

Je tak více než absurdní, když Česká pošta popírá princip efektivity a úspor ověřený na systému CMS a hodlá zadat nedělitelný balík telekomunikačních služeb jedinému operátorovi, zřejmě společnosti Telefónica.

Rekapitulace

• Jednací řízení na Poskytování datových komunikačních služeb obsahuje cca 1774 kusů existujících linek stávajícího operátora O2, které mají předpokládanou hodnotu 1 200 mil. Kč (za 4 roky).
• Jednací řízení na Komunikační služby pro onlinizaci pošt zahrnuje dalších cca 1700 nových linek, které mají předpokládanou hodnotu 208 mil. Kč (za 4 roky).

Dokumenty

Zadávací dokumentace Poskytování datových komunikačních služeb
Zadávací dokumentace Komunikační služby pro onlinizaci pošt