Za posledních 12 let neuskutečnila Česká pošta ani jednu veřejnou zakázku na své datové telekomunikace. Na základě historické smlouvy je kupuje od Telefónicy, která si tak přijde na stovky milionů korun ročně. Ani tato smlouva však nebyla na sklonku roku 2001 uzavřena po výběrovém řízení. Česká pošta tím exemplárně obchází zákon o veřejných zakázkách a ukazuje dlouhý nos na firmy, které by měly zájem se o zakázku ucházet. Nic s tím nenadělá ani antimonopolní úřad. V jeho pravomoci jsou pouze smlouvy uzavřené v posledních pěti, respektive deseti letech. Taková praxe zarazí každého, kdo sleduje ambice České pošty stát se výhradním dodavatelem ICT zakázek do státní správy. Pojďme se podívat na kontrakt, který poslední 3 roky opečovává šéf ICT divize České pošty Tomáš Ječný, bývalý ředitel obchodu pro veřejný sektor v Telefónice.
Historická smlouva na kapačkách (a steroidech)
V listopadu roku 2001, ještě předtím, než se státní podnik Česká pošta stal zadavatelem veřejných zakázek, uzavřel tehdejší ředitel Jan Přibyl smlouvu s Českým Telecomem. Operátor podle ní propojil cirka čtyři stovky poboček České pošty datovými linkami. Technologicky šlo (a dodnes jde) o pronajaté digitální okruhy s převažující rychlostí 64 kilobit. Jenom několik desítek z nich mělo rychlost 128 kilobitů a na jednotky se počítaly ty megabitové.
Od té doby bylo ke smlouvě uzavřeno sedm dodatků. S narůstajícími požadavky pošty došlo k rozšiřování množství linek, které dnes odhadem čítá 1500 kusů. S ubíhajícím časem přišlo i na snižování ceny. Dlužno podotknout, že postupné slevy nebyly výsledkem působení otevřeného konkurenčního prostředí, nýbrž diskrétní dohody mezi vedením pošty a dnešní Telefónicy. Poslední dodatek byl uzavřen v červnu roku 2006. Dodnes platné ceny tedy odpovídají stavu a úrovni tehdejšího telekomunikačního trhu.
- 64 kbps – 4.981,- Kč
- 128 kbps – 6.056,- Kč
- 512 kbps – 10.500,- Kč
- 2 MB – 35.000,- Kč
- 1 gbps – 23.150,- Kč
V uplynulých pěti letech se parametry linek nezvýšily a cena nesnížila, ačkoliv mělo dojít k uzavření dalšího dodatku. Z důvodů nesoučinnosti na straně pošty(!) však dodatek nebyl realizován.
Dalo by se říci, že tahle smlouva je de iure v pořádku. Jenže fakticky byla postupem času rozšířena a změněna natolik, že jejím prostřednictvím docházelo k zadávání nezanedbatelného množství nových telekomunikačních služeb, které původní smlouva neobsahovala a ani obsahovat nemohla. Nemluvě o tom, že postupně došlo k mnohočetnému prodloužení účinnosti smlouvy.
Dlužno podotknout, že konkrétní údaje nebylo možné od České pošty získat. Smlouvu na žádost o svobodném přístupu k informacím odmítla poskytnout a to s poukazem na obchodní tajemství. Později jsem ji získal, když na návrh klienta našeho sdružení zahájil ve věci šetření antimonopolní úřad. Ani tak mi nebylo umožněno nahlédnout do příloh, obsahujících ceny a specifikace linek. Zde i antimonopolní úřad drží ochranou ruku nad společným tajemstvím České pošty a Telefónicy.
Smlouva WAN
Smlouva WAN dodatek č. 1
Smlouva WAN dodatek č. 2
Smlouva WAN dodatek č. 3
Smlouva WAN dodatek č. 4
Smlouva WAN dodatek č. 5
Smlouva WAN dodatek č. 6
Smlouva WAN dodatek č. 7
Špatný pokus o nápravu
Neudržitelný stav smlouvy dovedl management České pošty k vyhlášení dvou otevřených veřejných zakázek. Došlo k tomu v létě loňského roku, přičemž celá síť WAN byla rozdělena na dvě poloviny. První zakázka se týkala již existujících a provozovaných linek. Druhá potom cca 1500 linek nových, které v současné době využívají komutovaného připojení, případně pracoviště není připojeno vůbec a pošta hodlá tyto přípojky nově zbudovat nebo stávající změnit na služby IP VPN s využitím přístupu k internetu, tzv. onlinizace pošt. Dohromady v nich šlo o takřka 4000 datových linek. Podmínky obou zadávacích řízení dávaly od samého počátku nepokrytě najevo, že jde o legalizaci stávajícího stavu a pošta nemá zájem, aby se do nich hlásil kdokoliv jiný, než Telefónica. Pošta požadovala vybudovat a zprovoznit linky do 30 dnů, a navíc všechny od jediného dodavatele. To vše zásadním způsobem nahrávalo stávajícímu operátorovi. Soutěžit se tak mělo jenom na oko. Velmi nestandardní a pro takto rozsáhlou zakázku i nevhodný byl záměr pošty přidělit rámcové smlouvy jedinému operátorovi. Bylo přitom evidentní, že mnohem lepší nabídkové ceny a celkové efektivity veřejné zakázky by pošta dosáhla vztahem s více účastníky. Pochopitelně s vhodným rozdělením požadovaného plnění. Každý dodavatel by mohl nabídnout linky, jejichž zřízení je schopen poskytnout. Došlo by tak ke skutečnému působení konkurence. Zakázka by navíc mohla být realizována souběžně více dodavateli. Nadto by pošta mohla získat úsporu i v dalších obdobích, neboť při působení více operátorů by se dal očekávat jejich zájem na průběžném získávání prováděcích zakázek na úkor ostatních. Více jsem se tématu těchto soutěží věnoval v původních příspěvcích zde a zde.
Soutěže bez náhrady zrušeny
Spor o omezující podmínky těchto soutěží jsme eskalovali na půdu antimonopolního úřadu. Nicméně pošta zrušila obě zadávací řízení ještě předtím, než stačil o jejím nezákonném postupu rozhodnout. Stalo se tak bez udání důvodu – přesně ve stylu okázalé arogance moci úředníků státního molochu, utíkajících před odpovědností a nutnosti vysvětlovat své čachry. Do dnešního dne pošta nevyhlásila žádná zadávací řízení, kterými by tento neúspěšný pokus napravovala.
Propojení poboček zdaleka neslouží jen poštovním zásilkám
Je důležité upozornit, že telekomunikační propojení poboček nevyužívá státní podnik Česká pošta pouze k výkonu tzv. relevantní sektorové činnosti. Právě naopak – propojení rychlou a spolehlivou telekomunikační sítí je základem pro poskytování řady stávajících služeb státu, k nimž patří mimo jiné systémy Datových schránek a Czech Point. Ty jsou občanům k dispozici prostřednictvím velkého množství poštovních úřadoven na celém území České republiky. Kromě toho pošta na svých pobočkách poskytuje řadu dalších služeb, které se sektorovou činností taktéž nesouvisejí. Přinejmenším jde o služby pro Poštovní spořitelnu, Českou pojišťovnu, Sazku a dále o celou řadu poštovních služeb, které jsou poskytovány na plně liberalizovaném poštovním trhu. Dá se tedy s vysokou mírou pravděpodobnosti říci, že rozsah využití datových sítí těmito službami již převyšuje provoz užívaný službami, souvisejícími s výkonem sektorové činnosti.
Navíc byl usnesení vlády č. 224/2012 ze 4. dubna 2012 státní podnik Česká pošta pověřen zajišťováním Centrálního místa služeb (CMS) a poskytováním vybraných služeb spojených s využíváním informačních a komunikačních technologií státní správou. Stejným usnesením vlády Ministerstvo vnitra zavedlo koncept sdíleného poskytovatele služeb informačních a komunikačních technologií, kterým by měl být exkluzivně státní podnik Česká pošta. Předkládací zpráva k usnesení vlády č. 224/2012 se uvádí:
V případě, že Česká republika bude využívat Českou poštu, s.p., jako poskytovatele zmíněných služeb, bude možné, aby Česká pošta, s.p., při poskytování těchto služeb státním orgánům, resp. jednotlivým resortům postupovala přímo v rámci vertikální spolupráce.
Není nutné zdůrazňovat, že většina takto plánovaných služeb ICT bude datové propojení České pošty využívat, případně jej již využívá. Služby Telefónicy se tak bez soutěží dostanou až ke koncovým uživatelům z řad státní správy. Zcela mimo režim zákona o veřejných zakázkách.
Samotná Česká pošta, resp. jí zřízený odštěpný závod ICT služeb, který svou činnost vyvíjí na prostředcích a zdrojích samotné České pošty, v obchodních prezentacích uvádí, že poskytuje „Služby pro eGovernment“, tj. jde o zajištění provozu, servisu a rozvoje produktů podporujících fungování eGOVERNMENTu a služeb spojených s jednoduchou a rychlou implementací produktů a jejich následným využíváním. O tom, že součástí takto nabízených služeb je i fyzická vrstva telekomunikační infrastruktury svědčí samotná prezentace odštěpného závodu.