Nešťastně vykopnutá revoluce přezkumu veřejných zakázek zažila minulý týden první férovou debatu všech zúčastněných stran. Kulatý stůl k ožehavému tématu uspořádal poněkud překvapivě časopis Veřejné zakázky. V prostorách Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně jsem dostal příležitost mluvit za stranu dodavatelů a ukončit tak zlozvyk, kdy dohled nad veřejnými zakázkami diskutovali spíše lidé ze světa zadavatelů a úředníků. Atmosféra byla pikantní, ale zároveň milá a vstřícná. Komentář z mého pohledu a galerii fotek od organizátora najdete v příspěvku níže.
Kulatý stůl
Akci svolal a moderoval šéfredaktor časopisu Veřejné zakázky Michal Petřík. Reagovala na prosincový koncept reformy ÚOHS, který tak trochu za zády všech vytvořilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Jeho iniciativa zaznamenala bouřlivé reakce a vytvořila značné napětí mezi resortem zodpovědným za legislativu a brněnským orgánem dohledu. K zadavatelům se myšlenky této reformy za pár týdnů nestačily ani dostat, natož, aby si uvědomili, co pro ně může znamenat. O dodavatelích nemluvě, ti by tradičně splakali nad výdělkem úplně nakonec. Proto jsem s neskrývanou zvědavostí vyrazil do Brna, kde měli být všichni pohromadě.
Kulatého stolu se zúčastnily státní i nevládní organizace, které jsou z různých ohledů zapojeny do dozoru a kontroly veřejných zakázek nebo se jím ve své profesní praxi zabývají. Kromě ÚOHS, který zastupovala místopředsedkyně Markéta Dlouhá a ředitelka odboru druhostupňového rozhodování Iveta Pospíšilíková, se diskuze zúčastnili zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, konkrétně Jiří Šimon a Adéla Havlová. Dále byl zastoupen Nejvyšší správní soud, Krajský soud, jelikož navrhovaná reforma má dopad i do soudního rozhodování, Ministerstvo financí, Svaz měst a obcí, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Svaz podnikatelů ve stavebnictví a v neposlední řadě Národní centrála proti organizovanému zločinu, jehož zástupkyně si přišla poslechnout, co se plánuje. Zahraniční zkušenosti zprostředkoval zástupce slovenského Úradu pre verejné obstarávanie.
Mile mě překvapilo
V prvé řadě všichni zúčastnění poměrně otevřeně a vstřícně vyložili karty na stůl a byli schopni racionální diskuse. Že se původně dvouhodinová akce protáhla na 5 hodin je toho výmluvným důkazem. Samotné téma je poměrně těžké, navíc když tak trochu perete špinavé prádlo, moderuje vám to člověk zvenčí a ještě u toho jsou policajti, neziskovky, zadavatelé a bubák Pfeffer. Nezaznělo to úplně nahlas, ale mezi řádky jsem vnímal i určité přiznání chyb a snahu je napravit.
Dalším pozitivem byla schopnost účastníků slyšet a vnímat i pozici dodavatelů. Tedy těch, kteří přezkum zakázek iniciují svými návrhy. V minulosti nebyla ochota takový hlas nechat zaznít, natož se jím vážně zaobírat. Předkládal jsem náš pohled relativně střízlivě a bylo vidět, že adekvátním způsobem vyvažoval „nářky“ zadavatelů, jak jsou přezkumem zatěžováni a zdržováni. Logicky budou vždy existovat dvě strany této mince, ale pořád lepší, než jednostranný pohled.
Zmínit chci i výbornou připravenost účastníků. Za všechny zejména organizátora Michala Petříka a šéfku druhostupňového rozhodování Ivetu Pospíšilíkovou, kteří svými rešeršemi a srozumitelně formulovanými závěry přispěli k pohybu diskuse vpřed.
Nakonec si nechávám to nejpodstatnější – že si všichni zúčastnění evidentně uvědomovali nutnost určité změny zkostnatělého a byrokratického systému přezkumu veřejných zakázek v České republice. A že by byla škoda snažit se o nějakou překotnou drastickou revoluci proti všem a ve finále nemít nic. To bychom prohráli všichni.
Nemile mě překvapilo
Bohužel se potvrdilo, že většina připravovaných změn nestojí na úplně pevných základech. Že si MMR vzalo správné příklady ze zahraniční legislativy, ale už nevěnovalo tolik péče jejich ověření v praxi. Je pěkné, že Němci mají zalhůtované rozhodování soutěžní komory (obdoba našeho správního stupně) do 5 týdnů, ale v praxi jsou její rozhodnutí vydávána v mnohem delších časech. Je pěkné, že Chorvati mají zavedený systém senátního rozhodování, ale ve skutečnosti jim to dělá velké potíže. Přínosy změnit povahu šetření ÚOHS na sporné řízení podle debaty přítomných evidentně nepřeváží negativa, kterých je požehnaně. Detailní analýzu a porovnání k tomu zatím nikdo nepořídil. Stejně tak je na vodě záměr zalhůtovat rozhodování soudů – oba přítomní zástupci justice sice vyjádřili ochotu soudit třeba do 90 dnů, ale podmínili to přidělením adekvátního administrativního a odborného aparátu, což prakticky znamená nulovou šanci. Když se navíc dotázali zástupců MMR, zda takovou změnu projednali s Ministerstvem spravedlnosti, dostali negativní odpověď.
Takový stav reformy přezkumu se mi zdá v polovině Bartošova funkčního období na MMR dost rozpačitý. Do voleb v roce 2025 zbývá necelých 21 měsíců a pokud se má jakákoliv reforma vymyslet, projednat, zformulovat do paragrafového znění, získat pro ni potřebnou podporu a protlačit ji legislativním procesem, je za pět minut dvanáct.
Pevně doufám, že tohle setkání posloužilo jako kvalitní zpětná vazba a MMR společně s ÚOHS budou pokračovat lépe a šikovněji. Celá branže veřejných zakázek by jim za to byla určitě vděčná.
Galerie
Fotografie Jiřího Zamazala uveřejňujeme s laskavým svolením organizátora akce Michala Petříka.