Poslední rok jsem měl oči otevřené a uši nastražené. Jako houba se snažil navnímat postoje a plány kompetentních míst, která mohou legislativně zlepšit mizérii přezkumu tuzemských veřejných zakázek. Tento týden mi došla trpělivost a musí to ven. Jsme pasažéři ve Schrödingerově vlaku, který současně smutně stojí na odstavné koleji a zároveň se kosmickou rychlostí řití do velkého maléru. Mašinfíra sedí v kabině moderního vlaku, ale kočíruje jej jako parovůz.

Rámcovými dohodami se kupují služby nebo dodávky za jednotkové smluvní ceny, které by měly být v soutěžích i uzavřených smlouvách transparentně vidět. Bohužel nejsou. Zadavatelé se schovávají za fiktivní modelové výpočty „celkové nabídkové ceny“, kde se sčítá mnoho položek dohromady a někdy se i násobí předpokládaným množstvím plánovaného odběru. Se skutečnými cenami mají tyto agregované údaje pramálo společného. V registru smluv pak jednotkové ceny bývají rovněž začerněny. Stanoviska MMR a ÚOHS, o která jsme v této věci požádali, věc nevyjasnila. Spíše naopak.