Přeskočit na obsah

Zmírnění výkladu zákona ve věci jistot? Jak kdy a jak pro koho. Předseda ÚOHS předvedl fešáckou otočku

Nedávná tisková zpráva antimonopolního úřadu nese ducha pochvaly předsedy Mlsny, jenž vlídně a moudře zmírnil přísnost zákona ohledně povinnosti dodavatele předkládat originály bankovních záruk ke složené jistotě za nabídku. Jenže oslavované hrdinství se mění v hořkou pachuť pokrytectví, když jej srovnám s obdobným případem z téhož roku. V něm dodavatel složil jistotu finanční částkou na účet zadavatele a ten, ačkoliv o částce věděl a disponoval s ní, uchazeče vyloučil ze zakázky pro chybějící doklad o složení jistoty. Jak rozhodl předseda ÚOHS tentokrát už asi tušíte. Jinak bych o tom nepsal, že? Nepředvídatelnost a nedůvěryhodnost rozhodování ÚOHS takřka v přímém přenosu.

Číst dále »Zmírnění výkladu zákona ve věci jistot? Jak kdy a jak pro koho. Předseda ÚOHS předvedl fešáckou otočku

Transparentnost zadávání veřejných zakázek jenom naoko. To podstatné zůstává veřejnosti utajeno

Často skloňovanou prioritou veřejného zadávání je možnost veřejné kontroly. Různé informace jsou opravdu k mání, a tak se zdá, že všechno funguje, jak má. Jenže bližší pohled poodhalí, že zákon o zadávání veřejných zakázek umožňuje řadu důležitých údajů a souvislostí před veřejností utajit. Zadavatelům se proto nelze divit, že publikují pouze to, co podle ZZVZ musí, a že dobrovolnou průhledností příliš neoplývají. Zkušenosti je naučily, že méně je více. Kde jsou bílá místa?

Číst dále »Transparentnost zadávání veřejných zakázek jenom naoko. To podstatné zůstává veřejnosti utajeno

Reference generálního dodavatele nemusí podle ÚOHS spolehlivě svědčit o kvalifikaci

V minulosti mohly zakázky generálních dodavatelů bez větších pochybností sloužit jako spolehlivé reference. A to v celém rozsahu realizovaného plnění, i když se na nich podíleli poddodavatelé. Zažitou praxi ovšem nedávno relativizoval ÚOHS. Respektive původně jasnou problematiku svým rozhodováním odsoudil do šedé zóny, kdy bude záležet na individuálním posouzení každého jednotlivého případu. Na miskách vah leží pojmy komplexní plnění versus užší specifický předmět plnění.

Číst dále »Reference generálního dodavatele nemusí podle ÚOHS spolehlivě svědčit o kvalifikaci

Co Ivan Bartoš v Jihlavě neřekl ke snaze ohnout zákon o veřejných zakázkách? Rozebral jsem jeho vystoupení a dopadlo to jako vždy

Pozměňovací návrh vicepremiéra pro digitalizaci je společně s celou novelou zákona o zadávání veřejných zakázek ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Přirozeně tak stoupá napětí jeho příznivců ale i odpůrců. Jihlavská konference Magazínu Egovernment nám dala příležitost reagovat na aktuální komentář samotného autora této velmi kontroverzní změny.

Číst dále »Co Ivan Bartoš v Jihlavě neřekl ke snaze ohnout zákon o veřejných zakázkách? Rozebral jsem jeho vystoupení a dopadlo to jako vždy

Svatá válka proti vendor locku má další oběť. Soud ohnul důkazy, aby podržel ÚOHS v kauze zdrojových kódů proprietárního software

Stát, antimonopolní úřad a nakonec i představitelé justice dovedli svůj urputný boj proti dodavatelům programových aplikací do extrémního konce. Pod rouškou snahy o omezení vendor-lock-in případů si vyšlápli na standardní krabicový software a nutí jeho dodavatele, aby ve veřejných zakázkách odevzdávali kompletní zdrojové kódy. Chtít po světových, ale i místních výrobcích softwaru, ať státu na zlatém podnose vydají intelektuální vlastnictví svých léta vyvíjených aplikací, je naprostý nesmysl. Dokonale naplňuje úsloví o dítěti vylitém i s vaničkou. Přesto se ÚOHS a Krajský soud v Brně pokusili protlačit jeden exemplární případ, u kterého na druhé straně barikády shodou okolností držíme stráž my. Do rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je daleko, ovšem už dnes kauzu stíhá zájem mnoha odborníků z branže. A tak jsme se rozhodli poodkrýt její zákulisí a nechat čtenáře nasát trochu nefalšované atmosféry veřejné zakázky, ve které brněnskému krajskému soudu stálo za to nechat padnout oběť nejvyšší – spravedlnost a objektivitu.

Číst dále »Svatá válka proti vendor locku má další oběť. Soud ohnul důkazy, aby podržel ÚOHS v kauze zdrojových kódů proprietárního software

Co přinesl rozsudek zákazu veřejných zakázek Metrostavu a jeho dceři

V úterý 21. června 2022 rozhodl Vrchní soud v Praze o odvolání v tzv. druhé větvi korupční kauzy bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha. Kromě jiného o zákazu plnění veřejných zakázek pro Metrostav a jeho dceru Metrostav Infrastructure. Co tyhle firmy můžou a na co musejí v dalších 3 letech zapomenout? Jak se do zákazu dostala firma, která v době spáchané trestné činnosti sotva vznikla a neměla s inkriminovanými veřejnými zakázkami nic společného? A co soud uvedl k odůvodnění trestu? Přinášíme stručný přehled nejpodstatnějšího.

Číst dále »Co přinesl rozsudek zákazu veřejných zakázek Metrostavu a jeho dceři

Zbytečné soudy ve veřejných zakázkách

Kdo jde k soudu, bývá připraven na to, že jeho spor může dopadnout všelijak. Může vyhrát a může taky prohrát. Ale asi není připraven na to, že celý soud bude k ničemu. Bez ohledu na to, jak soudci pečlivě a kvalitně věc uvážili, rozhodli a odůvodnili, rozsudek se akorát založí do desek. Zbytečné soudy představují další kuriozitu světa veřejných zakázek, kterou bych rád krátce komentoval.

Číst dále »Zbytečné soudy ve veřejných zakázkách

Aukce, které nejsou aukcemi. Veřejné zakázky zmrzačily jinak dobrou věc

Prostředí veřejných zakázek dokázalo ukázkově zmrzačit i jinak dobře fungující věc jako jsou elektronické aukce. Zákon totiž dovoluje jejich ukončení pevným počtem kol ve fixním čase. Tohle nenápadné administrativní pravidlo dokonale obrací naruby základní princip aukce, kdy můžete odhazovat a reagovat na konkurenci, dokud chcete. Jak to tedy (ne)funguje ve veřejných zakázkách?

Číst dále »Aukce, které nejsou aukcemi. Veřejné zakázky zmrzačily jinak dobrou věc

Soudní dvůr EU judikoval povinnosti při zadávání rámcových smluv. Do novely zákona se to bohužel nedostalo, na rozdíl od věci proti dodavatelům

Při přípravě novely zákona o zadávání veřejných zakázek se hezky ukázala nepředvídatelnost, se kterou Ministerstvo pro místní rozvoj zohledňuje rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Jako na potvoru se do zákona protlačila věc, která škodí dodavatelům a naopak povinnosti, které padají na bedra zadavatelů, a soutěžení by rozhodně pomohly, si zapracování nevysloužily.

Číst dále »Soudní dvůr EU judikoval povinnosti při zadávání rámcových smluv. Do novely zákona se to bohužel nedostalo, na rozdíl od věci proti dodavatelům
Ivan Bartoš, Petr Mlsna, oficiální foto ÚOHS 2022

Bartoš chce kvůli DIA spojit ministerstva v jednoho obřího zadavatele veřejných zakázek. Je to špatně a navíc v rozporu se směrnicí EU

Změnit pár slov v zákoně a dostat na jeden zlatý podnos všechna ministerstva a úřady, které normálně zadávají veřejné zakázky samy za sebe. To je poslední majstrštyk piráta Ivana Bartoše. Ačkoliv je sám šéfem Ministerstva pro místní rozvoj, které letos připravuje velkou novelu veřejného zadávání, protlačuje tenhle parádní kousek separátně vlastním pozměňovacím návrhem. Není za ním nic jiného, než krkolomná snaha umožnit nově vznikající Digitální a informační agentuře (DIA) dodávat jakékoliv služby nebo dodávky na jakékoliv ministerstvo či úřad. Na tomhle nápadu je špatně snad úplně všechno. Teda kromě toho, že je exemplární ukázkou úsloví o cestě do pekel lemované dobrými úmysly.

Číst dále »Bartoš chce kvůli DIA spojit ministerstva v jednoho obřího zadavatele veřejných zakázek. Je to špatně a navíc v rozporu se směrnicí EU