Dnešním dnem byl ve Sbírce zákonů zveřejněn nový Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zákon nabyde účinnosti 1. října 2016. Držme si palce, z… Číst dále »Nový zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek zveřejněn ve Sbírce
Kdo si stěžoval na nezákonné veřejné zakázky, míval ve vydaném předběžném opatření slušnou naději, že po prošetření antimonopolním úřadem bude na stole zakázka, a nikoliv prázdný talíř s pozdravem od vysmívajícího se konkurenta, s nímž mezitím otrlý zadavatel podepsal smlouvu. Jenže tato jistota pomalu mizí, ohlodávána soutěžními úředníky a jejich nešťastnými rozhodnutími. Občas něco trochu přiohnou, někdy zrelativizují fakta, jindy v rámci beztrestného správního uvážení vyřknou neobhajitelný právní názor. Výsledkem je nepředvídatelné prostředí, kdy na předběžná opatření přestává být spoleh. Více o tom, jak utéct předběžnému opatření z lopaty, v mém dnešním příspěvku.
Číst dále »ÚOHS umožnil zadavateli obejít vlastní předběžné opatření. Ostrouhala firma, která si oprávněně stěžovalaHistorku jako vystřiženou z raného období veřejných zakázek, kdy se fest kradlo, a výsledky tendrů se lámaly přes koleno bez sebemenšího uzardění, připomíná vyústění soutěže na nového provozovatele IT systému státní pokladny. Hodnotící komise pomocí subjektivních kritérií vytáhla na první místo firmu IBM s výrazně dražší cenou. Udělala při tom ale řadu procesních chyb, a navíc jí utekly pracovní materiály, podle kterých nebyl důvod ostatní nabídky při hodnocení tolik srážet. Měla vyhrát nejlevnější firma, která se pochopitelně začala bránit. Ministerstvo místo nápravy v podobě správného vyhodnocení nechalo celou soutěž zrušit. Ostatní nabídky přišly vniveč, ačkoliv za nimi stojící firmy nic neprovedly. Rušení tendrů v případech, kdy nevyhraje favorizovaná firma, je jedním z nejhorších nešvarů, kterých se mohou zadavatelé veřejných zakázek dopustit.
Číst dále »Ministerstvo financí válí. Ohnulo IT zakázku, a když se vše provalilo, zametlo ji pod koberecHlavou zeď neprorazíš, ale můžeš to alespoň dvakrát zkusit. Tak nějak uvažovala minulá skvadra pražských politiků a úředníků, kteří se za každou cenu chtěli zbavit nejlevnějšího dodavatele v tendru na veřejné osvětlení. Po prvním vyloučení věc přezkoumal ÚOHS a zkonstatoval jeho nezákonnost. Namísto nápravy však přišla ke slovu tvrdohlavost a opakovaný pokus na stejné výšce. Pocity deja vu nejsou ve veřejných zakázkách neobvyklé, ale být vyloučen v jedné soutěži za to samé znovu, ačkoliv vás mezitím podržel orgán dohledu, to chce hodně silné nervy. Tento týden, téměř dva roky po odevzdání nabídek, pleskl ÚOHS Hlavní město Prahu přes ruce podruhé.
Číst dále »ÚOHS musel podruhé korigovat Prahu v tendru na osvětleníZákaz účasti ve veřejných zakázkách je nejobávanějším trestem, který si mohou dodavatelé u ÚOHS vykoledovat. K zápisu na blacklist vede jediný prohřešek – lhaní o kvalifikaci firmy. Nejčastěji jde o různé „vylepšování“ referencí o předchozích zakázkách. I tady už stihla zapracovat kreativita úředníků antimonopolního úřadu. V nedávné kauze prostě a jednoduše odpočetli vylhané reference od těch zbývajících, a protože správných bylo stále ještě dost, provinilému dodavateli kvalifikace vyšla a na blacklist zapsán nebyl. Nakonec dokonce zakázku získal. Sci-fi? Nikoliv. Šlo o loňskou rekonstrukci historické budovy Národního muzea. INDOC v soutěži zastupoval dodavatele, který se cinklými referencemi konkurentů cítil poškozen.
Číst dále »V nabídkách se může lhát. Ale jen trochu, prolomil ÚOHS další tabu veřejných zakázekUkázkovou zákeřnost předvedli našemu klientovi úředníci brněnského antimonopolního úřadu. Dodatečně o 180 stupňů ohnuli výklad zákona ohledně kaucí, zveřejnili na webu novou metodiku a za pár hodin na jejím základě zkusili vytlačit legitimního navrhovatele ze sporu o nezákonnou zakázku. Červencovou prémii za hledání dna, kam až lze klesnout v účelové manipulaci se správním řízením, tak poněkud překvapivě vyhrál JUDr. Josef Chýle a to hned v prvním měsíci svého místopředsednictví. Pokud se nechal slyšet, že bude věci dělat nově a lépe, pak rozhodně nevykročil šťastnou nohou.
Číst dále »Zpětně změnit metodiku výpočtu kauce a pak na jejím základě vyhnat stěžovatele ze správního řízení? ÚOHS: splněnoTendrovat jako chytrá horákyně se nevyplatilo resortům financí a zemědělství. Ty od jara letošního roku zkouší zadat veřejné zakázky na mobilní telefonování, aniž by byly určeny minimální kvalitativní požadavky. Zároveň však od operátorů žádají to nejlepší, čím každý z nich disponuje. Že se sejdou neporovnatelné nabídky a že nejlevnější rozhodně neznamená nejvýhodnější, bylo v zájmu drastického snižování cen přehlíženo. Postup ministerstev spíše připomínal spektakulární podívanou pro voliče, než chování chytrého a zodpovědného hospodáře. Nyní obě soutěže pozastavil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a zahájil jejich prošetřování.
Číst dále »Nové pojetí tendrů na mobily se ministerstvům neosvědčilo. Zastavil je ÚOHSZadavatelé si proti nepříznivým rozhodnutím ÚOHS podávají rozklady. Jsou to banální úkony, které se odehrávají dnes a denně. Nikdo nechce dát kůži lacino, notabene, když správní řád odvolání umožňuje. Jenže na věc se dá pohlížet i z úplně jiného úhlu. Pokusím se jej nastínit v aktuálním případu, který rozporuplné okolnosti rozkladů dobře ilustruje.
Číst dále »GFŘ si podalo rozklad. No a co, chtělo by se říctINDOC úspěšně zastupoval softwarovou společnost VEMA ve sporu o veřejnou zakázku Generálního finančního ředitelství na personální informační systém. Meritem sporu bylo vágní vymezení poptávaného programu, které v kombinaci s hodnocením pouze nejnižší ceny vytvářelo prostor pro neférové soutěžení. Taková podoba veřejné zakázky znamená výhodu pro firmy, které vyhrávají díky podhodnoceným nabídkám, avšak při realizaci zakázky spoléhají na proplácení dodatečných prací. Antimonopolní úřad nyní pochybení zadavatele potvrdil. Nelíbilo se mu, že soutěžní podmínky žádaly předvedení plně funkčního prototypu, od kterého však zadavatel po odevzdání nabídek upustil, když se přišlo na to, že jej zúčastnění dodavatelé nejsou schopni.
Místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Hynek Brom ukázkově skóroval do vlastní brány úřadu. Stačilo k tomu, aby dostal úkol odpovědět na dotaz INDOC ohledně zahrnutí DPH do kaucí, jež společně se svými stížnostmi povinně skládají uchazeči o veřejné zakázky. Na poměrně jednoduchou, avšak pro běh správních řízení zásadní, otázku neodpověděl a ještě se zamotal do paragrafů, lží a manipulace s webem úřadu. Tohle jsou přesně momenty, kdy úřad ztrácí důvěru odborné i laické veřejnosti. Proč by měl proboha dělat kovbojku z toho, zda se má kauce vypočítávat z ceny bez DPH nebo s DPH? Z jakého důvodu se na to vůbec ptáme a jak vypadala odpověď úřadu si můžete přečíst v dnešním článku.
Číst dále »Úřad se rozkládá pod banálním dotazem na DPH u kaucí