Data zakázek vyhlášených do října 2016 nedávno v tichosti zmizela. A nikdo si toho ani nevšiml. Přitom to nejsou ani deset let staré soutěže. Trochu si to oťukám, řekl jsem si, a začal gůglovat a telefonovat. Za chvíli jsem vězel v klikaté králičí noře a nestačil se divit. Jak to tedy je s trvanlivostí dat Věstníku veřejných zakázek a profilů zakázek? Ve zkratce úplně na prd. A jako bonus jsem vám zjistil, jak je to se smlouvami v registru smluv – to se budete opravdu divit.
Zvykli jsme si, že historická vyhlášení zadávacích řízení snadno vyhledáme. Alespoň větších zakázek, která musí do Věstníku. A že si zpětně dohledáme jejich dokumenty na profilech zadavatelů. Zdánlivě to docela funguje. Jenže se tak děje z dobré vůle Ministerstva pro místní rozvoj a osvícených (nebo neznalých?) zadavatelů. I tak to začíná mít trhliny. A kdyby došlo na lámání chleba, nesáhli bychom si do minulosti skoro na nic.
Proč jsou starší data tak důležitá?
Často se potřebujete podívat, jak ta či ona zakázka vznikala. Jaké byly její parametry. Jak vypadala její zadávací dokumentace. Co mělo být předmětem plnění. Které podmínky měly být ve smlouvě, a v té uveřejněné registrem třeba nejsou. Mnohé aktuální ICT zakázky navazují formou JŘbU na předchozí, zadané v relativně dávné minulosti. Deset, dvacet let uběhne ve světě veřejných zakázek velmi rychle.
Věstník veřejných zakázek
Když v roce 2016 přecházel provoz Věstníku pod firmu NESS, dohodlo s ní MMR, aby předcházející data ISVZUS zamrazila a držela na adrese http://old.vestnikverejnychzakazek.cz alespoň v pasivní formě. Jenže když se v roce 2019 přecházelo ke Spojeným elektronickým nástrojům, tahle věc se pohřbila bez náhrady. Doména starého věstníku sice existuje, ale je prázdná. Data má MMR archivovaná na DVD, jenže jde o prostou tabulku databáze. K jejímu zpřístupnění je nutné rozběhnout příslušný informační systém, a to už dnes nikdo nedovede. Vyhlášení zakázek z období před zářím 2016 tak definitivně nejsou a nebudou k dispozici.
Do aktuálního systému se migrovala jenom data z živého systému NESS. Málo? Naopak – zaplať pánbůh za to – ani ta by nemusela být převedena všechna. Podle vyhlášky upravující uveřejňování informací ve Věstníku veřejných zakázek a na profilu zadavatele, musí být formuláře přístupné pouhých 5 let.
§ 7 odst. 4) Uveřejněný formulář a jeho úprava podle § 9 jsou bezplatně veřejně přístupné po dobu nejméně 5 let od uveřejnění poslední úpravy.Vyhláška č. 345/2023 Sb. o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele
Že jsou ve Věstníku dostupné formuláře od roku 2016 je tedy pouhý projev dobré vůle MMR. Přitom není žádný důvod data Věstníku znepřístupňovat tak rychle, jak připouští vyhláška. Mají malý objem. Ve formulářích jsou jen strukturovaná data a ta nezabírají skoro nic. Zároveň obsahují velmi důležité informace. Mimořádně užitečná je i jejich nezměnitelnost. Nemají je v moci zadavatelé, nelze s nimi nijak manipulovat. Jsou to němí svědkové, jak byla zakázka skutečně zrozena. Tedy pokud je někdo nesmaže en bloc. Prodloužit lhůtu 5 let v uveřejňovací vyhlášce na minimálně dvě dekády bych považoval za to nejmenší.
Profily zadavatelů
Ve zkratce: ty jsou na tom ještě mnohem hůře.
Začneme od toho nejhoršího. Soubory zadávacích dokumentací, včetně jejich vysvětlení a změn, mohou teoreticky zmizet ihned po odevzdání nabídek. Jejich lhůta uveřejnění je dána samotným zákonem o zadávání veřejných zakázek, a ten bohužel hovoří o dostupnosti pouze po dobu lhůty na zpracování nabídek. Zadavatelé, kteří by z různých důvodů chtěli zametat digitální stopu, mohou zadávací dokumentaci smazat ze systémů jako je NEN, Tender Arena, E-Zak takřka ihned. Nic jim v tom nebrání.
A ke zbývajícím informacím a dokumentům na profilech je uveřejňovací vyhláška ještě benevolentnější než k formulářům Věstníku. Stačí je totiž držet uveřejněné pouhé 2 roky!
§ 11 odst. 6) Dokumenty a informace, které byly uveřejněny na profilu zadavatele, musí být bezplatně veřejně přístupné nepřetržitě po dobu nejméně 2 let od jejich uveřejnění.Po uplynutí dvouleté lhůty mohou dokumenty začít mizet. Lhůta se přitom vtipně počítá od jejich prvotního uveřejnění. Výjimečné však nejsou zakázky, které svým průběhem, případně následným přezkumem u ÚOHS, tuto lhůtu hravě překročí. Profil zakázky tak může zet prázdnotou ještě předtím, než její soutěž skončí.
Archivace podle zákona o zadávání veřejných zakázek
Samotný ZZVZ stanovuje zadavatelům archivační povinnost 10 let. Za prvé, je to málo. A za druhé, jde o data disponibilní pouze zadavateli. Zvenčí, navíc za okolností nepříjemných pro zadavatele, třeba když se prověřují nějaké pochybnosti, se k nim vůbec nemusíte dostat. Záleží na dobré vůli zadavatele zda, kdy a v jakém rozsahu a podobě vám je poskytne. Pro občany, voliče, respektive jakoukoliv veřejnou kontrolu jsou takto schovaná data prakticky nepoužitelná.
V registru smluv napořád?
Od roku 2016 zanechávají veřejné zakázky digitální stopu i v registru smluv. Jak dlouho tam zveřejněné smlouvy mají vydržet ovšem není úplně zřejmé. Respektive všechny oficiální zdroje informací o tom mlčí. Odpověď nenajdete v zákoně o registru smluv, Metodickém pokynu z dílny Digitální informační agentury (DIA), která je správcem registru, ani v rubrice Právní rámec a FAQ na webových stránkách registru.
Za těchto okolností se zdá, že v tuto chvíli jsou smlouvy zveřejněné v registru smluv navždy. Tuto informaci potvrdil na výslovný dotaz i pracovník podpory registru smluv.
Závěr
Suma sumárum není to moc dobrý. Reálně může velká veřejná zakázka mizet z elektronického prostoru velmi rychle:
- Hned poté, co se odevzdají nabídky, zmizí zadávací dokumentace.
- Do dvou let zmizí vše ostatní z profilu zadavatele.
- V pátém roce nebude o jejím vyhlášení nic vědět ani Věstník veřejných zakázek.
- A veřejně dostupná zůstane v registru smluv jenom uzavřená smlouva. Respektive fragmenty z ní, o kterých se zadavatel s vybraným dodavatelem dohodnou, že neobsahují obchodní tajemství. Zato napořád.
Kolegové ve srandě říkali, ať tenhle příspěvek vůbec nepíšu, že jenom zbytečně otevře oči zadavatelům. A co dnes je dostupné, zítra být nemusí.
Poděkování
Problematiku jsem konzultoval s Vlastou Fidlerem a Alešem Havránek z MMR, Pavlem Šubrtem z NESS a Davidem Horkým z QCM, respektive Spojených nástrojů elektronických. Se všemi to bylo fajn povídání, chvílemi jsme se i zasmáli. Byť závěr moc potěšující není.