ÚOHS

Říká se, že každá dřina přinese odměnu nejdříve za půl roku, nepřijdou-li kroupy. Ve veřejných zakázkách pak platí dodatek, nevstoupí-li vám do cesty úředníci antimonopolního úřadu.  O těch je delší dobu známo, že nepracují zrovna rychlostí japonské vlakové soupravy. Z dotazů novinářů i odborné veřejnosti na téma nekonečných prodlení se předseda Rafaj vykrucuje často. Mnoho let se stejnou výmluvou na personální nevybavenost svého úřadu. V dnešním článku se můžete mrknout, jak dlouho úřadu trvalo vyřídit stížnost našeho klienta na cinknutou zakázku z roku 2007.

Krajský soud v Brně zrušil neuvěřitelně odbyté rozhodnutí antimonopolního úřadu, které se týkalo veřejné zakázky na telekomunikace nemocnic Středočeského kraje. Nejenom úředníci, ale i předseda Petr Rafaj a jeho rozkladová komise svými úsudky popírali zdravý rozum a zcela ignorovali objektivní stav věci. Svá rozhodnutí vydávali ještě v době, kdy byl ve funkci David Rath a jeho blízká spolupracovnice Kateřina Pancová ovládala konglomerát středočeských nemocnic. Snaha jít na ruku zadavateli a dopomoci k zakázce druhému uchazeči s horší cenou (Telefónica) z rozhodnutí ochránců hospodářské soutěže čišela až příliš okatě.

Již jsme si zvykli, že nám z antimonopolního úřadu chodí lecjaké pitomosti. Koneckonců s tímhle orgánem nemůžete vyhrát. Za věcnou a právní správnost vydávaných rozhodnutí tam necítí žádnou odpovědnost. Tentokrát však jeho úředníci o notný kus prohloubili pomyslné dno, kam až lze v házení klacků pod nohy dodavatelů klesnout. Odmítli se zabývat sporem o nezákonně zrušený tendr, protože ve stížnosti jednoho z nich nespatřovali žádnou újmu. Že měl nejnižší cenu a že nebýt účelového zrušení tendru, byl by zakázku získal, jim nestačilo.