ÚOHS umožnil zadavateli obejít vlastní předběžné opatření. Ostrouhala firma, která si oprávněně stěžovala

Kdo si stěžoval na nezákonné veřejné zakázky, míval ve vydaném předběžném opatření slušnou naději, že po prošetření antimonopolním úřadem bude na stole zakázka, a nikoliv prázdný talíř s pozdravem od vysmívajícího se konkurenta, s nímž mezitím otrlý zadavatel podepsal smlouvu. Jenže tato jistota pomalu mizí, ohlodávána soutěžními úředníky a jejich nešťastnými rozhodnutími. Občas něco trochu přiohnou, někdy zrelativizují fakta, jindy v rámci beztrestného správního uvážení vyřknou neobhajitelný právní názor. Výsledkem je nepředvídatelné prostředí, kdy na předběžná opatření přestává být spoleh. Více o tom, jak utéct předběžnému opatření z lopaty, v mém dnešním příspěvku.

Začátek příběhu je poměrně typický a jednoduchý. Zadavatel realizoval vadnou soutěž na mobilní telekomunikační služby, přičemž ÚOHS v létě loňského roku, na startu svého šetření, vydal předběžné opatření, kterým zakázal uzavřít smlouvu s operátorem Vodafone (který vadnou soutěž původně vyhrál). Ministerstvo zemědělství tedy mělo zůstat u stávajícího operátora a vyčkat dokončení přezkumu zakázky. Jenže to se nestalo.

V tuto chvíli se příběh začíná od typických historek odklánět, a to poměrně vážně. Ačkoliv ÚOHS seznal stížnost za oprávněnou, a vytkl ministerstvu zemědělství řadu pochybení, těšnovští úředníci mezitím čile vymýšleli, jak svá telefonní čísla doručit k Vodafone, byť je tam ten mizerný zákaz. Nešlo to jinak, než původně velkou zakázku rozdrobit na veřejné zakázky malého rozsahu (do 2 mil. Kč) a rozházet je na jednotlivé resortní organizace. Původně šlo o centrální smlouvu dle usnesení vlády k úspornému pořizování některých komodit. Centrální nákup vzal šmahem zasvé, a navíc byl k plnění takto nakouskovaných zakázek vyzván jediný operátor, aniž by byli poptáni zbývající dva. A tak se Vodafone na ministerstvo zemědělství skutečně dostal. A to i přes okolnost, že nezákonné dělení zakázek je poměrně snadno identifikovatelným správním deliktem a že platné předběžné opatření má povahu úředního rozhodnutí, jehož nedodržení může naplňovat skutkovou podstatu trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. Nic z toho touhu těšnovských po Vodafone nezkrotilo.

Dvě odštěpené zakázky malého rozsahu již byly smluvně uzavřeny, řada zbývajících institucí v gesci ministerstva zemědělství je uskutečnila v průběhu šetření antimonopolním úřadem, případně je doposavad chystá.

Našemu klientovi nezbylo nic jiného, než se pokusu rozebrat zakázku bránit podáním návrhu na zákaz plnění takto odštěpených smluv. ÚOHS věc prošetřil a před víkendem mi do datové schránky poslal rozhodnutí, které všemu nasazuje příslovečnou korunu. Postup ministerstva i jeho zřízené organizace posvěcuje s tím, že sice jde o zakázky zcela shodné s původní (na kterou se vztahuje předběžné opatření), avšak namísto čtyřech let jsou uzavírány na kratší dobu, a tudíž je nelze označit za obdobné! Proto se na ně předběžné opatření nevztahuje a výsledné smlouvy se stávají nedotknutelnými.

Ve vztahu k časovému období, na které měly být jednotlivé smlouvy uzavřeny, avšak Úřad konstatuje, že zde splnění časového hlediska neseznal. Je tomu tak proto, že ačkoliv se v projednávaném případě jedná o plnění stejná (srovnatelného druhu) uskutečňovaná za týchž podmínek co do charakteru plnění pro jednoho zadavatele, jsou (mají být) tato plnění vykonávána v různých časových obdobích

Takové rozhodnutí není správné a nelze jej přijmout. Co jiného by mělo být porušením předběžného opatření, než uzavření smluv na mobilní telefonování, jež byly ÚOHS zakázány, byť byly podepsány na kratší dobu než bylo původně v plánu? Čemu ÚOHS zatleská příště? Smlouvě na pořízení 50 automobilů poté, co předtím zakázal koupit 100 takových? Nebo jejich pořízení v šesti měsících, když předtím zakázal nákup během jednoho roku? Takto rozhodně nemá pracovat úřad, který sám z pozice autority zadavatelům houfně vytýká netransparentní a neobhajitelná rozhodnutí.

Na závěr už jenom malá úsměvná třešnička na dortu. Ke konci rozhodnutí nacházím odstavec, podle kterého bylo původně psáno s opačným výsledkem – zákaz nařídit:

Jelikož Úřad dospěl v šetřeném případě k závěru, že zadavatel svým jednáním naplnil podmínky pro uložení požadovaného nápravného opatření spočívajícího v zákazu plnění smlouvy.

Těžko soudit, co takový pozůstatek znamená. Možná jenom nedbalost při recyklaci šablony dokumentu. Možná vývoj právního názoru v průběhu vzniku rozhodnutí. Možná něco mnohem horšího, raději nepomýšlet…