Beznadějná kauza zakázky na personální informační systém Ministerstva dopravy, jejíž přezkum pojal ÚOHS poněkud krátkozrace a soudci jí nadělili nepochopitelný rozsudek, se dočkala zastání u konečné instance tuzemských veřejných zakázek – Nejvyššího správního soudu. Ten nedávno konstatoval důvodnost kasační stížnosti a závěry KSB zrušil pro absenci opory v provedeném dokazování. Výsledek jsme samozřejmě přivítali. Ještě více nás potěšila střízlivost a smělost, se kterou NSS demaskoval tendenční rozhodování senátu 30Af Krajského soudu v Brně.
Vše začalo v okamžiku, kdy antimonopolní úřad aproboval postup ministerstva, jež ze soutěže na ICT zakázku až na jediného vytlačilo všechny ostatní dodavatele. Učinilo tak uplatněním svérázného požadavku na odevzdání zdrojových kódů ke standardnímu software. Takovému software se říká i krabicový nebo proprietární. Každopádně jde o program, který již někdo vyvinul, existuje a je prodáván jako hotové řešení. ÚOHS se s tím moc nepáral a věc rozhodl šmahem, aniž by prováděl jakékoli tržní šetření, které obvykle podobným verdiktům předchází. Spor doputoval k soudu, a tomu nešlo brutální omezení hospodářské soutěže posvětit tak snadno. Soudci dospěli k závěru, že průzkum trhu bude k posouzení věci nutný, a rovnou se jej rozhodli provést za ÚOHS ve vlastní režii. No a pak už jsme koukali s otevřenými ústy. Z deseti oslovených dodavatelů devět odpovědělo, že odevzdání zdrojových kódů k jejich vlastnímu existujícímu software nepřichází v úvahu a takto vypsaných zakázek se účastnit nebudou. KSB ovšem jejich odpovědi dezinterpretoval a výsledky průzkumu ohnul ku prospěchu ideologie svaté války s vendor-lock-inem. Nemohlo jít o přehlédnutí či nedbalost, zkroutili to pečlivě a vědomě. Detailně ta zvěrstva, promiňte mi to slovo, popisuji v původním příspěvku.
Nejvyšší správní soud prošel odpovědi dodavatelů, na kterých KSB vystavěl svůj benevolentní závěr o tom, že hospodářská soutěž nebyla narušena až tak vážně, a dospěl ke zcela opačnému závěru:
Na základě provedeného šetření krajským soudem nelze učinit jednoznačný závěr o tom, nakolik byla hospodářská soutěž omezena. Vzhledem k tomu, že krajský soud založil své závěry na zjištěních, která nemají oporu v provedeném dokazování, došlo v řízení před krajským soudem k jiné vadě řízení dle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud v rozsudku 2 As 87 / 2022 z 18. října 2023
NSS svůj rozsudek uzavírá úvahou, podle níž není úlohou správního soudu nahrazovat činnost správního orgánu, a tedy za něj neměl provádět šetření trhu. Pokud při opakovaném projednání KSB setrvá na svém právním názoru o potřebě šetření trhu provést, nezbývá, než předchozí rozhodnutí ÚOHS zrušit a věc mu vrátit jako správnímu orgánu k došetření.
Co to znamená?
Rozsudek neříká, že zadavatelé veřejných zakázek požadavek na zdrojové kódy standardního software nemohou zkoušet uplatňovat. Ruší však postup Krajského soudu v Brně, který se jej pokusil schválením rozhodnutí ÚOHS posvětit.
Opakované šetření pohřbí účelová mezera v zákoně
Opakované šetření se bohužel neuskuteční a přezkum této zakázky skončí v propadlišti dějin, jelikož česká právní úprava přezkumu veřejných zakázek umožňuje ÚOHS zastavit a nepokračovat ve správním řízení, došlo-li mezitím k uzavření smlouvy na veřejnou zakázku. To se přesně stalo v našem případě. I když jsme byli úspěšní a Nejvyšší správní soud kauzu správně korigoval, ve výsledku to poškozené firmě není vůbec k ničemu. Systém je bohužel nastaven tak, aby umožňoval ÚOHS tyto případy v tichosti zamést pod koberec a už nikdy se jimi nezabývat. Ministerstvo pro místní rozvoj, které je za zákonný rámec veřejných zakázek zodpovědné, se k tomuto problému dlouhodobě staví slepým a hluchým.
Rozsudek NSS
S detaily se můžete seznámit níže, odkaz na stažení dokumentu najdete na konci příspěvku.