Indoc, to nejsou jenom zlí hoši, zavile bránící své klienty před opožděným a nekvalitním rozhodování antimonopolního úřadu. Skrývá se mezi námi křehká dívčí bytost, dodávající celému triu tolik potřebný ženský prvek. V nekončícím přívalu negativní energie nás osvěžuje trochou něhy, lásky a přirozené citlivosti. Dovede nám však udělat radost i jinak. Třeba dnes, kdy rozsekala na cimpr campr argumenty předsedy Rafaje pro zatajování nepravomocných rozhodnutí a úspěšně dotáhla do konce soud o jejich zveřejňování. Jak to bylo si můžete počíst v článku. Najdete v něm i rozsudek s odůvodněním.
Známe to všichni – právní názory antimonopolního úřadu se vyvíjejí i v rámci jedné prošetřované zakázky. V řadě se kupí nepravomocná rozhodnutí, která jsou následně rušena a všemožně popírána rozklady. Občas se to zacyklí a úřad si kauzu přehazuje tam a zpět několikrát. . Výjimkou nejsou ani případy, kdy se rozhodování ÚOHS zacyklí a kauzu si jednotlivé instance přehazují tam a zpět třeba i několikrát. Dobrat se k pravomocnému rozhodnutí tak trvá mnoho měsíců, nezřídka i let. Bohužel nehledě na lhůty, dané správním řádem. ÚOHS žádné z mezitímních rozhodnutí ve sbírce na internetu nepublikuje a to až do úplného a pravomocného ukončení případu. Vše rovněž přiživuje nekonzistenci a netransparentnost rozhodování ÚOHS. Přesto anebo právě proto by bylo užitečné vidět, jak některá nepravomocná rozhodnutí vypadají. V listopadu roku 2012 jsme o dvě z nich úřad požádali podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jak to dopadlo si dovedete představit. Úředníci nás s takovým požadavkem rychle odmítli a nepomohlo ani odvolání k jejich šéfovi. Víťa je mírnější člověk, ale zase ne splachovací. Takže soud.
Ten probíhal až do května letošního roku a nakonec dal Vítě za pravdu. Postup předsedy ÚOHS, kterým nám bylo znemožněno seznámit se s nepravomocnými rozhodnutími, shledal soud za nezákonný a věc vrátil jeho ansámblu k vyřízení. V rozsudku jsou některé moc pěkné věty:
Jak již však soud naznačil, podle jeho názoru ani ustanovení § 123 zákona o veřejných zakázkách nelze rozumně vyložit tak, že by znemožňovalo poskytování nepravomocných rozhodnutí žalovaného na žádost.
Pro úplnost pak krajský soud konstatuje, že omezení práva na informace nelze odůvodnit ani tím, že správní řízení je obecně neveřejné.
Nemožnost veřejnosti účastnit se jednání správního orgánu nelze vykládat tak, že jednotlivci nemají právo na informace o výsledku tohoto jednání, kterým je právě rozhodnutí, byť nepravomocné
Omezení práva na informace by v daném případě nesledovalo ani žádný legitimní cíl, a nebylo by tak proporcionální.
Rozsudek Krajského soudu v Brně 30 Af 38/2013
Víťo, díky a drž se! Dalších 6 let to prý bude pokračovat.