Ukázkovou zákeřnost předvedli našemu klientovi úředníci brněnského antimonopolního úřadu. Dodatečně o 180 stupňů ohnuli výklad zákona ohledně kaucí, zveřejnili na webu novou metodiku a za pár hodin na jejím základě zkusili vytlačit legitimního navrhovatele ze sporu o nezákonnou zakázku. Červencovou prémii za hledání dna, kam až lze klesnout v účelové manipulaci se správním řízením, tak poněkud překvapivě vyhrál JUDr. Josef Chýle a to hned v prvním měsíci svého místopředsednictví. Pokud se nechal slyšet, že bude věci dělat nově a lépe, pak rozhodně nevykročil šťastnou nohou.
19. května
letošního roku inicioval náš klient přezkum veřejné zakázky ministerstva zemědělství a složil na účet ÚOHS paušální kauci 100 tis. Kč. Učinil tak s ohledem na jednoznačný text důvodové zprávy k poslední novele zákona o veřejných zakázkách, ve které se doslova uvádí – celkovou nabídkovou cenu nelze zjistit, pokud návrh podává osoba, která nepodala nabídku (např. u návrhu proti obsahu zadávacích podmínek), ale také u navrhovatelů, kteří sice nabídku podali, ale rozsah plnění je nejistý. To nastává zejména u smluv na služby či dodávky, které budou realizovány podle skutečných potřeb zadavatele na základě garantovaných jednotkových cen, a to i v případě, že zadavatel stanoví pro účely hodnocení nabídkové ceny modelový příklad rozsahu plnění smlouvy, neboť takový model nepředstavuje skutečnou výši nabídkové ceny, ale pouze její odhad.
Prošetřovaná veřejná zakázka uvedené podmínce odpovídá, jelikož:
- nabídkovou cenou jsou dle zadávací dokumentace rámcové jednotkové ceny,
- výpočet nabídkové ceny na 36 měsíců je dle zadávací dokumentace „pouze pro účely hodnocení“,
- rozsah skutečného plnění záleží dle zadávací dokumentace pouze na Centrálním zadavateli,
- až v rámci elektronické aukce budou nabídkové ceny významně snižovány,
- velký podíl předpokládaného plnění náleží dalším zadavatelům, které Centrální zadavatel zastupuje, tito však mohou, ale nemusí, ke smlouvě přistoupit.
Není tedy důvod platit kauci jako Brno, když je zakázka naprosto neurčitého finančního objemu.
18. června
vydal ÚOHS předběžné opatření, ve kterém konstatuje, že získal podezření o porušení zákona o veřejných zakázkách. Předběžná opatření nejsou vydávána automaticky. ÚOHS je pečlivě zvažuje a vydává až po úvodním prošetření, čehože se zadavatel vlastně dopustil.
20. července dopoledne
zveřejnil ÚOHS na webu nový výklad metodiky skládání kaucí, ve kterém zcela mění přístup ke kaucím u rámcových smluv. Jazykovým výkladem toporně zaujímá právní názor naprosto opačný, než uvedl zákonodárce v důvodové zprávě. Příznačné je, že dokument nemá datum a nikdo z odpovědných pracovníků ÚOHS nenašel odvahu se pod něj podepsat. Zbylo to na tiskový odbor, který by takhle závažné metodické texty opravdu vydávat neměl. A pokud je pouze papouškuje, měl by citovat zdroj.
20. července odpoledne
zasílá ÚOHS našemu klientovi rozhodnutí o zastavení správního řízení a to z důvodu nedostatečně složené kauce. Namísto složených 100 tis. Kč prý měla být složena kauce ve výši 732 178 Kč a to z celého modelového ceníku. V rozhodnutí úředníci přiznávají, že nový výklad metodiky skládání kaucí byl zveřejněn až následně, vlastně v den pokusu trestat stěžovatele za jeho nesplnění, což jim však zjevně nezabránilo ve snaze dotáhnout celou nemravnost do konce.
Důvodová zpráva je v otázce paušální kauce konkrétní a srozumitelná, přesto ji ÚOHS ve svém rozhodnutí relativizuje ve snaze podpořit svůj absurdní výklad. Posuďte sami, jak se mu to daří:
Úřad si je vědom toho, že navrhovatel argumentuje důvodovou zprávou k novele zákona č. 40/2015 Sb., dle které se na projednávaný případ vztahuje právě povinnost zaplatit kauci ve výši 100 000 Kč.
Úřad předesílá, že důvodová zpráva slouží pro objasnění úmyslů zákonodárce. Samotný text důvodové zprávy tak může být pouze jedním z několika zdrojů, které následně slouží k definici úmyslu zákonodárce, který dále slouží jako podklad pro použití teleologického či historického výkladu práva.
Úřad však konstatuje, že úmysl zákonodárce, či samotný smysl právní úpravy (v případě teleologického výkladu) nelze ztotožnit s jednou větou důvodové zprávy, která je z pohledu znění textu zákona ne zcela vhodně a šťastně formulována.
Pro svoji strohost a jistou míru zjednodušení zákonodárce nepostihl (a ani postihnout nemohl) všechny nuance, které mohou při zadávání veřejných zakázek nastat.
Úřad nepřehlédl, že stanovení výše kauce může být pro některé navrhovatele v určitých případech problematické. Úřad, aby těmto situacím předešel, uveřejnil na stránkách Úřadu stanovisko k výpočtu výše kauce s možnými, v úvahu přicházejícími a nejběžnějšími, situacemi.
Úřad nad rámec doplňuje, že zde navrhovatel počítal výši kauce a skládal ji ještě v době, než bylo vydáno a na stránkách Úřadu zpřístupněno pro širokou veřejnost obšírné stanovisko k různým aspektům o stanovení výše kauce. Toto však nemůže mít za následek, že Úřad může odhlédnout od znění zákona a pominout, že nebyla kauce složena v zákonné výši.
Rozhodnutí připravil referent Vojtěch Kaska pod vedoucím oddělení Mgr. Miroslavem Knobem a ředitelem odboru Mgr. Michalem Kobzou. Neoblíbený akt podpisu rozhodnutí připadl na již zmiňovaného místopředsedu JUDr. Josefa Chýleho. Gratuluji všem!
Jsme jednoznačně přesvědčeni o tom, že kauce byla složena správně a došlo k naplnění podmínky, že nelze stanovit celkovou nabídkovou cenu. Konstrukt ÚOHS je na první pohled účelový a to nejenom svým obsahem, ale i zasazením do kontextu přezkumu této zakázky. Proč se o něj ÚOHS snaží, navíc takto okatým způsobem, nám zůstává záhadou.